 |
| Stará Erlebachova bouda |
Jedním z charakteristických rysů Krkonoš jsou takzvané boudy. Tyto chaty, sloužící pro odpočinek ve vyšších polohách hor, mají dlouholetou tradici.
Vzhledem ke svému umístění dál od civilizace si žijí zvláštním životem a
řídí se určitými pravidly, jejichž splnění na nich umožňuje přítomnost
turistů během celého roku.
 |
| Stará Adolfova bouda |
Nejznámější české hory odjakživa přitahovaly pozornost lidí. Ať už to
byli horalové, pastevci, v podhůří zemědělci a později i turisti. Právě
pro ně začaly na hřebenech Krkonoš vznikat už od sedmnáctého století horské boudy.
Zpočátku jako malé budovy, kde se spalo třeba v seníku nebo na podlaze.
Postupně však s rostoucím zájmem návštěvníků začaly navyšovat svou
kapacitu, až se z nich stala ubytovací zařízení s mnoha pokoji, jejichž
počet nezřídka přesáhl stovku. Nejvýše položená a zřejmě nejstarší byla
Luční bouda, vzniklá již kolem roku 1623.
 |
| Stará bouda Dvoračky |
Boom těchto staveb, a to nejen v Krkonoších,
proběhl ve druhé polovině dvacátého století. Vzniklo hodně nových a
rozšiřovaly se i ty stávající. Staly se totiž sídlem svazáckých a
podnikových zotavoven. Ty měl pro své, samozřejmě uvědomělé zaměstnance,
každý větší podnik. Kdo se aktivně činil pro blaho komunistické
společnosti nebo kdo alespoň držel „pusu a krok“, měl při dobrých
posudcích svých nadřízených občas nárok na pobyt na podnikové chatě v
horách.
 |
| Stará Vosecká bouda |
Po roce 1989 neudržované boudy nečekalo nic dobrého. Najednou nemohly
těžit z uměle udržované návštěvnosti a turisté se do nich zrovna
nehrnuli. Od rozlehlých a chátrajících staveb se socialistickým
charakterem se spousta návštěvníků odvrátila a dala přednost ubytování v
horských údolích, do nichž se pohodlně dostali autem a kde měli různé
druhy zábavy mnohem blíž. Někde zase noví majitelé špatně odhadli své
investiční plány a časem zkrachovali. Některé objekty tak šly z ruky do
ruky, což jejich stavu příliš neprospělo.
Komentáře
Okomentovat