Přečtete si recenze Krkonošských bud a vyberte si, kde strávíte svou dovolenou v Krkonoších. Na tomto blogu se dozvíte na které krkonošské boudě nejlépe vaří, kde si dáte dobré pivo, kde vás ubytují třeba jen na jednu noc a kam naopak vůbec nejezděte.

pondělí 27. ledna 2014

Liščí bouda

Liščí bouda v zimě
Liščí bouda v zimě

Liščí bouda patřila mezi nejpřednější hřebenové boudy v Krkonoších, jak co do kapacity, tak co do úrovně služeb až do svého zániku roku 1948, kdy vyhořela a již nikdy nebyla obnovena. Liščí bouda se nacházela pod Liščí horou na louce opět pojmenované podle zrzavého zvířete, tedy na Liščí louce. Dnes na Liščí louce stojí Lyžařská bouda a bouda Prvosenka.
Pod Liščí horou provozovali ve své chalupě Zinneckrové již před rokem 1900 hospodu. Stavení ležící v nadmořské výšce 1250 m. n. m. koupil roku 1908 Johann Fisher, rodák ze Zadních Rennerovek. Z prosté chalupy postupně vybudoval jeden z největších hotelů v Krkonoších. Johann Fisher dříve pracoval jako pasák dobytka na Hamplově boudě. Nakonec se mu podařilo zakotvit na Luční boudě u rodiny Bönschů, kde pracoval jako domovník a měl příležitost poznávat všechny stránky a tajemství provozování horské boudy v Krkonoších.

Liščí bouda na staré pohlednici
Liščí bouda na staré pohlednici

Později Johann Fisher přistavěl ještě mohutné levé a pravé křídlo. Po rozšíření měla Liščí bouda 75 lůžek, telefonní spojení, centrální vytápění, koupelny s tekoucí studenou i teplou vodou a dokonce garáže. Navštěvovali ji zejména zámožní hosté z Prahy, kteří přijížděli vlakem do Svobody nad Úpou.

Lyžaři před Liščí boudou
Lyžaři před Liščí boudou
Johann Fischer jako jedenasedmdesátník roku 1939 zemřel a jeho bouda ho přečkala jen o devět let. Po roce 1945 byla bouda stejně jako ostatní zkonfiskována. Liščí bouda z nezjištěných příčin do základů vyhořela 1. července 1948, vedoucí boudy Jan Duben v předchozích letech působil na jiných dvou boudách (Havlově boudě a Výrovce), které shodou okolností také v době jeho působení vyhořely.

Žádné komentáře:

Okomentovat