 |
| Liščí bouda v zimě |
Liščí bouda patřila mezi nejpřednější hřebenové boudy v Krkonoších, jak
co do kapacity, tak co do úrovně služeb až do svého zániku roku 1948,
kdy vyhořela a již nikdy nebyla obnovena. Liščí bouda se nacházela pod
Liščí horou na louce opět pojmenované podle zrzavého zvířete, tedy na
Liščí louce. Dnes na Liščí louce stojí Lyžařská bouda a bouda Prvosenka.
Pod Liščí horou provozovali ve své chalupě Zinneckrové již před rokem
1900 hospodu. Stavení ležící v nadmořské výšce 1250 m. n. m. koupil roku
1908 Johann Fisher, rodák ze Zadních Rennerovek. Z prosté chalupy
postupně vybudoval jeden z největších hotelů v Krkonoších. Johann Fisher
dříve pracoval jako pasák dobytka na Hamplově boudě. Nakonec se mu podařilo zakotvit na Luční boudě
u rodiny Bönschů, kde pracoval jako domovník a měl příležitost poznávat
všechny stránky a tajemství provozování horské boudy v Krkonoších.
 |
| Liščí bouda na staré pohlednici |
Později Johann Fisher přistavěl ještě mohutné levé a pravé křídlo. Po
rozšíření měla Liščí bouda 75 lůžek, telefonní spojení, centrální
vytápění, koupelny s tekoucí studenou i teplou vodou a dokonce garáže.
Navštěvovali ji zejména zámožní hosté z Prahy, kteří přijížděli vlakem
do Svobody nad Úpou.
 |
| Lyžaři před Liščí boudou |
Johann Fischer jako jedenasedmdesátník roku 1939 zemřel a jeho bouda ho
přečkala jen o devět let. Po roce 1945 byla bouda stejně jako ostatní
zkonfiskována. Liščí bouda z nezjištěných příčin do základů vyhořela 1.
července 1948, vedoucí boudy Jan Duben v předchozích letech působil na
jiných dvou boudách (Havlově boudě a Výrovce), které shodou okolností také v době jeho působení vyhořely.
Komentáře
Okomentovat