Jestřábí boudy

Jestřábí boudy na Zlatém návrší
Jestřábí boudy na Zlatém Návrší

Jestřábí boudy byl název pro zaniklou skupinu Krkonošských bud, které se nacházely jihozápadním směrem od dnešní Mohyly Hanče a Vrbaty v nadmořské výšce 1380 metrů.
Jestřábí boudy byly vybudovány v druhé polovině třicátých let a zprvu sloužily jako kasárna vojenské jednotky střežící severovýchodní hranici v objektech československého opevnění budované v tomto prostoru. Jestřábí boudy se skládaly z pěti objektů. Čtyři z nich byly objekty ubytovacími. Jednalo se o typizované stavby, které byly původně určené pro výcvikový vojenský tábor ve Vyškově. Pátý objekt byl skladovací. Termín dokončení celého komplexu byl stanoven na 1. srpna 1938. K zásobování bud měla sloužit nedaleko končící Masarykova horská silnice. V případě nesjízdnosti silnice měla být doprava realizována pomocí plánované a nikdy nevybudované lanové dráhy z Dolních Míseček. Dolní stanice dráhy se měla nacházet v prostoru soutoku Jizerky a Kotelského potoka.

Skupina Jestřábích bud
Polární stanice Jestřábí boudy

V roce 1938 podnikl německý přírodovědec dr. Kurt Herdemerten výpravu do západního Grónska. Po svém návratu si Jestřábí boudy vybral jako výzkumnou základnu z důvodu podobnosti okolní krajiny se severskou tundrou. Během druhé světové války začala základna sloužit k válečným vědeckým účelům. Po návrhu tehdejšího vedoucího dr. Hanse Knoespela z roku 1942 zde byla zřízena vojenská polární škola cvičící adepty pro službu na německých tajných polárních meteorologických stanicích.

Provozovatelem Jestřábích bud se po druhé světové válce stal podnik Interhotel Krkonoše. Čtyři ubytovací budovy sloužili nadále ubytování rekreantů, z páté vznikla restaurace. Byl zde vystavěn malý lyžařský vlek. V sedmdesátých letech sloužily Jestřábí boudy již jen jako ubytovna dělníků pracujících na výstavbě Labské boudy. Dvě budovy vyhořely, první začátkem 50. let a druhá roku 1970. Definitivní uzavření bud zapříčinil fakt, že odpadní vody byly vypouštěny přímo bez jakékoliv úpravy a to v nejcennější partii Krkonošského národního parku. V roce 1986 byly v režii KRNAPu strženy a odstraněny. Dnes zde stojí trafostanice a garáž sloužící nedaleké Vrbatově boudě.

Komentáře