 |
| Martinova bouda |
Martinova bouda – lidově Martinovka - se
nachází nad Labským dolem pod masivem Vysokého kola ve výšce 1.288 metrů nad mořem.
Leží na jedné z křižovatek turistických značených tras, je tedy výborným
výchozím bodem pro horské túry. Díky své poloze a celoročnímu
provozu se Martinova bouda výborně hodí také pro zimní lyžařské
výcvikové kurzy, školení apod.
 |
| Ubytování na Martinově boudě |
Ubytování na Martinově boudě
Martinovka disponuje ubytovací kapacitou 42 lůžek ve 2-5
lůžkových pokojích, které jsou všechny vybaveny WC a sprchou. Hostům je k
dispozici kuřácká a nekuřácká jídelna s historickými kachlovými kamny, bar,
společenská místnost s kulečníkem a šipkami, lyžárna, sauna pro 6 osob a
vířivka. K dispozici je zde bezdrátové připojení k internetu a pro účely
školení salonek.
 |
| Restaurace na Martinově boudě |
Historie Martinovy boudy
Enkláva Martinových bud, jedna z nejstarších v Krkonoších,
byla založena kolem roku 1642, uprchlíky před nebezpečím třicetileté války na
jižním svahu Vysokého kola v Pohraničním hřbetu, v horní části Martinova dolu.
Obnovena byla Martinem Erlebachem, po němž také získala jméno, v roce 1795 jako
významné středisko českého živlu v Krkonoších. Po různých přestavbách se Martinovka
zachovala na místě Nové Martinovy boudy. Ostatní budovy byly
strženy v roce 1899.
Koncem 19. století byla J. Bucharem pod boudou založena botanická zahrádka s
krkonošskou květenou. V současné době jsou tyto partie nepřístupné a probíhá jednání
se správou KRNAP o obnovení. Prozatím bez vážného zájmu ze strany správy parku
o oživení této aktivity.
K zajímavostem Martinovky patří skutečnost, že se zde
narodila a strávila rané dětství světoznámá tenistka Martina
Navrátilová, která své křestní jméno dostala právě po Martinově
boudě.
 |
| Martinova bouda kolem roku 1905 |
 |
| Martinova bouda na staré pohlednici |
 |
| Martinova bouda kolem roku 1900 |
Osobní zkušenosti
Okolo Martinovky jsme chodili často. Bydleli jsme na Horních Mísečkách a každý rok jsme dělali okruh přes Vrbatovu boudu, pramen Labe, Sněžné jámy, Martinovku a zpět přes Labskou boudu a po Masarykově silnici zpět na Mísečky. Dokonce si pamatuju, že na cestě mezi Sněžnými jámami a Martinovkou mě máma zkoušela z barev a čísel, abych obstál u příjmu na základní školu :-)
Na Martinovce jsme nikdy nebydleli ani nebyli uvnitř. Jen jednou jsme si zde dávali pivo po vyčerpávajícím výstupu ze Špindlu za strašného vedra. Moc nás nepotěšilo, že to byl teplej Budvar v kelímku za 35,- v době, kdy všude jinde stálo pivo 16,-. No ale to už je cca před 15 lety a třeba je na Martinovce vše jinak a lepší. Doufám, že se tam brzy dostanu a podám vám podrobnější report.
Informace o Martinově boudě
Komentáře
Okomentovat