Přečtete si recenze Krkonošských bud a vyberte si, kde strávíte svou dovolenou v Krkonoších. Na tomto blogu se dozvíte na které krkonošské boudě nejlépe vaří, kde si dáte dobré pivo, kde vás ubytují třeba jen na jednu noc a kam naopak vůbec nejezděte.

úterý 24. března 2015

Lyžařská bouda

Lyžařská bouda v Krkonoších
Lyžařská bouda v Krkonoších

Lyžařská bouda leží na jižním svahu Liščí hory ve výšce 1206 metrů nad mořem ve druhé zóně Krkonošského národního parku. V zimě je ideálním centrem pro běžkařské výlety a v létě si můžete vybrat z mnoha turistických tras. Parkování je pro ubytované hosty zajištěno na hlídaném parkovišti č. 4 - Zelený Potok dole v Peci pod Sněžkou. S provozovateli se také můžete domluvit na odvozu zavazadel nebo na parkování přímo u Lyžařské boudy.


Lyžařská bouda na historické fotografii
Lyžařská bouda na historické fotografii
Lyžařská bouda má kapacitu 70 lůžek a nabízí ubytování ve dvoulůžkových až pětilůžkových pokojích se sociálním zařízením. Nasytit a napojit se můžete v místní restauraci s barem, kde si můžete objednat místní speciality. Poté si ve zdejší kavárně můžete vychutnat kávu u stylového krbu. Až vám vytráví, je zde pro vás připraveno hřiště na volejbal, nohejbal nebo fotbal. Na závěr dne si můžete zahrát kulečník, šipky, stolní tenis, stolní fotbálek nebo posedět v sauně. Pro děti tu mají dětský bazén.  


Ubytování na Lyžařské boudě
Ubytování na Lyžařské boudě

Restaurace zajišťuje stravování ubytovaných hostů i náhodných kolemjdoucích turistů. Restaurace je otevřena od 10:00 do 22:00 v zimě, mimo sezonu od 11:00 do 19:00, po dohodě je možné otevírací dobu posunout dle dohody.


Restaurace na Lyžařské boudě
Restaurace na Lyžařské boudě


Na jídelním lístku najdete klasickou českou kuchyni, ale i lehčí zeleninová a těstovinová jídla. Oblíbené jsou zde speciality: bramborová želva, kterou zde připravují ve vlastní pekárně, cmunda se zelím a škvarky, v případě zájmu jsou zde připraveni i na opékání selátka nebo jehněte. Všechny zdejší speciality můžete spláchnout pivem nebo točenou limonádou.

Černobílá historická fotka Lyžařské boudy
Černobílá historická fotka Lyžařské boudy 

Tak praví oficiální web Lyžařské boudy, já žádné osobní zkušenosti nemám. Pokud vy nějaké zkušenosti s Lyžařskou boudou máte a chcete se o ně podělit s ostatními čtenáři Krkonošských bud, tak je sepište do komentářů dolu pod tento článek.

Informace o Lyžařské boudě

  • Web: www.lyzarska.cz
  • Mail: lyzarska@lyzarska.cz
  • Telefon: +420 607 568 841

neděle 22. března 2015

Modrokamenná bouda

Modrokamenná bouda v létě
Modrokamenná bouda v létě


Modrokamenná bouda se nachází ve východních Krkonoších asi 2km nad Janskými lázněmi. Název Modrokamenná bouda dostala bouda podle skalního útvaru Modré kameny, který se nachází nad boudou. Modrokamennou boudu, dříve Braunovu boudu, postavil kolem roku 1875 Franz Braun z Černé hory. V roce 1918 ji koupil Alfred Jeschke a přejmenoval ji na Boudu u Modrých kamenů - Modrokamennou boudu.

Díky své ideální poloze je penzion vhodný nejen k zimní dovolené ale i k celoročnímu využití. Modrokamenná bouda je připravena na rodiny s dětmi, jednotlivce i sportovní skupiny či firemní akce.


Modrokamenná bouda v zimě
Modrokamenná bouda v zimě

Modrokamenná bouda byla kompletně zrekonstruována v roce 2001 a kapacita ubytování je 50 lůžek. Ubytování je poskytováno v pokojích pro 2 až 5 osob a jednom pokoji pro 6 osob. V každém pokoji je TV se satelitními programy. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastní sprchou a WC. Je zde možnost zapůjčení dětské postýlky.

Ubytování je možno objednat s polopenzí, plnou penzí nebo jen se snídaní. Snídaně se podává formou švédského stolu. Oběd si mohou hosté vybrat z bohatého jídelního lístku restaurace. Ochutnat zde můžete například borůvkové speciality.

Ubytování na Modrokamenné boudě
Ubytování na Modrokamenné boudě

Přímo u boudy se nachází hřiště na nohejbal a volejbal, menší hřiště s bránami na fotbal, ruské kuželky, dětské hřiště, grill a ohniště s posezením. Hned vedle Modrokamenné boudy vedou značené cyklotrasy i turistické cesty. V zimě připravujeme na ploše kurtu přírodní ledovou plochu.

V místní restauraci je též televizor a DVD přehrávač ke sledování např. sportovních přenosů či k účelům vyučovacím nebo školení. V místním baru si můžete zahrát stolní fotbálek nebo kulečník. K dispozici je zde pro hosty internet. Po celodenním turistickém vyžití můžete k relaxaci využít i saunu s bazénkem a v zimě s východem rovnou do sněhových závějí.


V létě je parkoviště přímo u Modrokamenné boudy. V zimě je doprava zavazadel a osob zajištěna zdarma z cca 1,5km vzdáleného parkoviště.

Restaurace na Modrokamenné boudě
Restaurace na Modrokamenné boudě

S Modrokamennou boudou mám jednu jedinou zkušenost z roku 2012. To jsme okolo procházeli při sestupu z Černé hory do Janských lázní a stavili jsme se zde na jídlo. Dali jsme si kyselo a smažák s hranolkama a pivo. Na zahrádce jsme byli sami, nikdo nikde. Jídlo i obsluha byly ok, žádný problém. Za mě tedy palec nahoru :-)

Informace o Modrokamenné boudě


neděle 15. února 2015

Mumlavská bouda

Mumlavská bouda
Mumlavská bouda

Mumlavská bouda (německy Mummelfallbaude) se nachází nedaleko Mumlavského vodopádu, nejvodnatějšího v celých Krkonoších spadajícího z výšky osmi metrů.

Mumlavskou boudu zřídil hrabě Harrach u příležitosti exkurze České lesnické jednoty v roce 1879 a bylo zde účastníkům exkurze podáváno občerstvení. Spisovatel Jaroslav Durych o Mumlavské boudě v roce 1899 napsal, že „si de dává v parných dnech dostaveníčko pražská společnost v Harrachově a Novém Světě porůznu roztroušená. A v témž čase šumí zde i třetí vodopád: to pražské pančky při pletení punčoch zapřádají besedu“. 

Mumlavská bouda na staré fotografii
Mumlavská bouda na staré fotografii

V roce 1909, když už ji vlastnil Franz J. Erlebach, majitel hotelu Rübezahl, vyhořela. Hoteliér boudu obnovil a početným turistům poté dlouho sloužila. V devadesátých letech byla bouda dlouho zavřená a neudržovaná. 

Mumlavská bouda na staré pohlednici
Mumlavská bouda na staré pohlednici
Několikrát jsme okolo Mumlavské boudy šli při cestě od pramene Labe do Harrachova a vždy byla zavřená. V roce 2013 jsme šli okolo při přechodu Krkonoš z Pomezek do Harrachova a jaké bylo překvapení, když jsme viděli Mumlavskou boudu otevřenou. Byla otevřena restaurace, ale na možnost ubytování to nevypadalo. Dle jídelního lístku, který jsme vám vyfotili to nevypadá na bohatou nabídku. Pokud si dáte kachnu nebo smažák, tak už moc daleko nedojdete, spíš se plácnete k Mumlavskému vodopádu a pstruha neměli. Mimochodem na kvalitu obsluhy a zdejších několika málo jídel si na internetu stěžuje dost lidí.

Jídelní lístek na Mumlavské boudě
Jídelní lístek na Mumlavské boudě


Šli jsme tedy dál a po asi 100 metrech je na pravé straně směrem do Harrachova dřevěná budka U Lišáka (děkuji Radkovi z Facebooku za doplnění názvu), která nás vzhledem lákala mnohem víc. Dali jsme si pivo a chleba s výbornou škvarkovou pomazánkou. Už ani nevím jak se budka jmenovala, ale nelze ji minout.   

pátek 13. února 2015

Martinova bouda


Martinova bouda
Martinova bouda

Martinova bouda – lidově Martinovka - se nachází nad Labským dolem pod masivem Vysokého kola ve výšce 1.288 metrů nad mořem. Leží na jedné z křižovatek turistických značených tras, je tedy výborným výchozím bodem pro horské túry. Díky své poloze a celoročnímu provozu se Martinova bouda výborně hodí také pro zimní lyžařské výcvikové kurzy, školení apod.



Ubytování na Martinově boudě
Ubytování na Martinově boudě

Ubytování na Martinově boudě

Martinovka disponuje ubytovací kapacitou 42 lůžek ve 2-5 lůžkových pokojích, které jsou všechny vybaveny WC a sprchou. Hostům je k dispozici kuřácká a nekuřácká jídelna s historickými kachlovými kamny, bar, společenská místnost s kulečníkem a šipkami, lyžárna, sauna pro 6 osob a vířivka. K dispozici je zde bezdrátové připojení k internetu a pro účely školení salonek.


Restaurace na Martinově boudě
Restaurace na Martinově boudě

Historie Martinovy boudy


Enkláva Martinových bud, jedna z nejstarších v Krkonoších, byla založena kolem roku 1642, uprchlíky před nebezpečím třicetileté války na jižním svahu Vysokého kola v Pohraničním hřbetu, v horní části Martinova dolu. Obnovena byla Martinem Erlebachem, po němž také získala jméno, v roce 1795 jako významné středisko českého živlu v Krkonoších. Po různých přestavbách se Martinovka zachovala na místě Nové Martinovy boudy. Ostatní budovy byly strženy v roce 1899.
Koncem 19. století byla J. Bucharem pod boudou založena botanická zahrádka s krkonošskou květenou. V současné době jsou tyto partie nepřístupné a probíhá jednání se správou KRNAP o obnovení. Prozatím bez vážného zájmu ze strany správy parku o oživení této aktivity.

K zajímavostem Martinovky patří skutečnost, že se zde narodila a strávila rané dětství světoznámá tenistka Martina Navrátilová, která své křestní jméno dostala právě po Martinově boudě.

Martinova bouda kolem roku 1905
Martinova bouda kolem roku 1905

Martinova bouda na staré pohlednici
Martinova bouda na staré pohlednici

Martinova bouda kolem roku 1900
Martinova bouda kolem roku 1900

Osobní zkušenosti

Okolo Martinovky jsme chodili často. Bydleli jsme na Horních Mísečkách a každý rok jsme dělali okruh přes Vrbatovu boudu, pramen Labe, Sněžné jámy, Martinovku a zpět přes Labskou boudu a po Masarykově silnici zpět na Mísečky. Dokonce si pamatuju, že na cestě mezi Sněžnými jámami a Martinovkou mě máma zkoušela z barev a čísel, abych obstál u příjmu na základní školu :-)

Na Martinovce jsme nikdy nebydleli ani nebyli uvnitř. Jen jednou jsme si zde dávali pivo po vyčerpávajícím výstupu ze Špindlu za strašného vedra. Moc nás nepotěšilo, že to byl teplej Budvar v kelímku za 35,- v době, kdy všude jinde stálo pivo 16,-. No ale to už je cca před 15 lety a třeba je na Martinovce vše jinak a lepší. Doufám, že se tam brzy dostanu a podám vám podrobnější report.

Informace o Martinově boudě


pondělí 9. února 2015

Kotelská bouda

Kotelská bouda v roce 1905
Kotelská bouda v roce 1905

Kotelská bouda kdysi patřila k nejtypičtějším krkonošským boudám a dodnes z ní zůstaly jen nepatrné zbytky při turistické cestě z Horních Míseček do Kotelních jam. Bouda se nacházela zhruba v polovině cesty do Kotelních jam na levé straně cesty s výhledem na Dolní Mísečky. Založena byla asi koncem sedmnáctého století pro účely tzv. budního hospodářství. Na Kotelské boudě se chovalo třicet koz a osmdesát krav. 

Kotelská bouda v roce 1909
Kotelská bouda v roce 1909

V 19. století však hospodaření postupně upadalo, bouda chátrala a nakonec v ní byla zřízena hájenka. Na popud Jana Buchara nechal hrabě Harrach roku 1905 zřídit novou střechu, aby se typická horská bouda uchovala pro budoucnost jako památka. Roku 1910 přes odpor zdejšího německého obyvatelstva přešla do majetku pražského Ski klubu. Brzy nato za podezřelých okolností vyhořela a nebyla již nikdy obnovena.  

sobota 31. ledna 2015

Bouda u Sněžných jam

Bouda u Sněžných jam v zimě
Bouda u Sněžných jam v zimě

Bouda u Sněžných jam (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) se nachází na polské straně Krkonoš na vrcholu Vysoká pláň a stojí přímo na hraně Sněžných jam. Je to nejspíše nejzajímavější a určitě nejméně přehlédnutelná stavba na hřebenech Krkonoš.

Sněžné jámy jsou dva nejlépe zformované ledovcové kary v Krkonoších vtěsnané do severních svahů hlavního hřebene Krkonoš pod horou Vysoká Pláň. Svislé skalní stěny jsou až 200 metrů vysoké. Tato mimořádná přírodní scenérie s místem dalekého výhledu především na slezskou stranu hor se stala vyhledávaným cílem už v počátcích turistiky v Krkonoších. 

Bouda u Sněžných jam kolem roku 1860
Bouda u Sněžných jam kolem roku 1860

Již v roce 1837 zde byla postavena vůbec první krkonošská bouda určena výhradně pro turistické účely – malá útulna pro dvě osoby. V roce 1860 už na hraně Sněžných jam stála kamenná bouda s restaurací pro 50 lidí a ubytováním pro 21 osob. V letech 1896-1897 byl na hraně Velké Sněžné jámy postaven čtyřpatrový luxusní hotel Schneegrubenbaude vlastněný slezským rodem Schaffgotschů. Jeho štíhlá charakteristická silueta doplněná vyhlídkovou věží se stala nezaměnitelnou dominantou této části Krkonoš. 

Bouda u Sněžných jam za druhé světové války
Bouda u Sněžných jam za druhé světové války

Od roku 1940 sloužil hotel k rekreačním účelům německé Luftwaffe. Roku 1944 byla jižně od budovy postavena radiolokační stanice, jejíž základy jsou v terénu dosud patrné. S příchodem polského obyvatelstva se budově pro její podobnost s krakovským královským hradem začalo říkat Wawel. V roce 1950 zprovoznil Klub polských turistů v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek sloužilo pro turistické účely. V roce 1960 byla věž bývalého hotelu upravena na provizorní vysílač pro přenos olympiády v Římě.

Bouda u Sněžných jam - Wawel
Bouda u Sněžných jam - Wawel

Současná podoba Boudy u Sněžných jam je z let 1960-1978, kdy proběhly poslední úpravy. Bouda je pro veřejnost nepřístupná. V extrémních povětrnostních podmínkách, které se na hřebenech Krkonoš občas objeví, již mnohokrát poskytla turistům azyl a přístřeší. Zaměstnanci polského vysílače mají také zásluhu na záchraně několika lidských životů.

čtvrtek 29. ledna 2015

Ledová stěna na Výrovce

Ledová stěna na Výrovce
Ledová stěna na Výrovce

Nejsem žádnej horolezec ani ledolezec, ale i tak mě velice zaujala ledová stěna, kterou mají v provozu na Výrovce. Vím, že podobnou mají každou zimu na Brádlerových boudách, ale na fotce na mě jejich ledová stěna nepůsobila tak impozantně.

Ledová stěna na Výrovce je 12 metrů vysoká a lezení na ni je zcela ZDARMA. Nevídaná to věc v dnešní době na horách. Samozřejmě sebou musíte mt druhého kolegu na jištění stejně jako je tomu na jiných umělých lezeckých stěnách nebo při lezení na skály.

Na Výrovce vám rádi poskytnou veškeré informace o lezení na ledové stěně a v případě zájmu vám předají kontakty na zkušené instruktory, kterí vám ukáží správné lezecké techniky na ledové stěně. Pokud budete chít zapůjčit potřebné lezecké cajky, tak si připravte dva doklady totožnosti.

Více informací o ledové stěně jsou zde: